english version

Závěr: Konec dějin?

 

  Tuto publikaci píši, aby bylo ozřejměna současná znepokojivá skutečnost. Někteří vědci tvrdí, že každá buňka má v sobě zabudován mechanismus sebezániku. Civilizace prý jsou na tom podobně. S tím nesouhlasím, bylo mnohokrát v historii dokázáno, že mechanismem obrody, který výše popisuji, se může civilizace obrodit, což je mnohdy bolestné a nepřijatelné, ale nutné. Záleží tedy pouze na tom, zda je k tomu vůle. Je to tedy otázkou nikoliv nějakého samovolného mechanismu, ale lidské vitality, která ještě nějakou vůli obsahuje.

  To, co popisuji, všichni znají. Přesto se většina tváří, jakoby je to nezajímalo. Chtěl jsem ukázat, že řešení nové situace není možné starými metodami a doktrínami. Chtěl jsem předejít moralisty a fundamentalisty, kteří budou vyžadovat plnění nepatřičných doktrín. Řešení hledám v sekulární oblasti, ale možná, že se stane i přípravou vyššího duchovního obrození.

Vím také, že NH nesouhlasí s žádnou ze současných agend. Pro nikoho nebude přijatelný en-block. To je osud zcela nových nezávislých pohledů, ale osud velmi těžký, protože nenalezne nikde podporu, vyjma opět jen nezávislých lidí. 

  Jestliže je současná modernita morální anarchií, ve které jsou morální pravidla jen operativního charakteru, NH je nový stupeň civilizace, který dodává pravidla pro stálou existenci člověka a přírody. Většina civilizačních vymožeností zůstává, civilizace existuje, překonává dekadenci a jde dál. Prvořadá služba jednotlivci skončila, tou se stala služba budoucnosti.

  Posláním člověka už není nekonečné bytnění materiálních prostředků. Posláním je plnění „přirozených povinností“, což se dá vyjádřit také křesťansky: „sloužit Bohu“. To v přeneseném smyslu slova znamená „sloužit přirozenosti“, vykonávat povinnosti spojené se zachováním lidstva a přírody. Lidský rozum musí mít rozum.

  Ale to se nestane samo bez uvědomělé péče, protože samovolně se svět vyvíjí buď k materiálnímu a populačnímu krachu nebo k totalitě. Všechno co prožíváme v kontinuitě vesmíru má smysl, a nejen to, co chci já. Lidstvo má poslání, které ve vlastním zájmu potřebuje naplnit, a příroda je jeho spolupracovnice.

  Každý člověk žije svůj jedinečný život a má příležitost tvořit dějiny. Od jisté doby (od bodu nepřirozenosti) nejsou důležité příspěvky každého jednotlivce k většímu ovládnutí přírody, ale příspěvek k zachování biosféry včetně člověka. Kdo pochopí, že dnes už není podstatné tvořit produkty znamenající další a další využívání přírodních procesů, ale zajištění kontinuity sebe sama, tvoří dějiny.

Leave a Comment