english version

Technika nepřirozenosti a technologie nerovnovážného blahobytu

 

V ekologické oblasti je příčinou dekadence stálé navyšování blahobytu a zvyšování počtu obyvatel v zaostalých zemích. Technikou nepřirozenosti je ona technika, která umožňuje přebírání řízení přirozených procesů člověkem. Například kulturní rostliny už nevyrostou a neplodí bez stálého přísunu chemie, jednak se už nespoléhá na přirozené hnojení, ale jen umělé, nespoléhá se na obranyschopnost rostlin proti plísním, bakteriím a škůdcům, ale vytváří se umělá chemická ochrana. Tato technika obsahuje jen omezeně ekologickou šetrnost, tedy jen omezeně je vytvořena tak, aby co nejméně zatěžovala přírodní prostředí a co nejméně vyčerpávala zdroje.

V antropologické oblasti působí zmíněná ekologicky nešetrná opatření na zhoršování zdravotního stavu, protože nutí člověka, aby se tomuto znečištění přizpůsoboval a tím vyčerpával svoje vnitřní biologické zdroje určené k obraně proti nemocem. Dále zasahuje technika do plodnosti lidí známými antikoncepčními opatřeními. Přirozené procesy se též narušily zdravotnickými opatřeními. Na plodnost má však též vliv hodnotový systém, ve kterém je důležitým technickým prostředkem blahobyt. Technika a agenda nepřirozenosti změnily k nepřirozenosti také lidský život, ve kterém chybí větší podíl manuální práce a přibylo stresových a psychicky náročných situací. Technikou nepřirozenosti jsou bezprostředně prostředky omezující plodnost.

K pochopení nerovnovážného blahobytu je zapotřebí vysvětlit, že technologie a lidská práce se prolínají. Ženy, které mohou být zaměstnány proto, že nemusí vychovávat děti, pracují na technologiích nebo v jejich závěsu (prodeji, službách), vytváří blahobyt na základě obou složek. Je možné si přibližně představit, jak omezený by byl blahobyt, kdyby děti byly ve výrazně větším množství. Přesto se lze v těchto pojmech pohybovat pouze v rámci trendů, nikoliv absolutních čísel. Blahobyt, který spotřebovávají lidé přímo místo nákladů na děti, které se nenarodily, je přímým konzumovatelným blahobytem. Prostě kdo děti nemá, ušetří prostředky přímo na svůj blahobyt. Toto je vyčíslitelná položka a myslím, že je dosti publikací, které ji udávají (viz 7, 38, 57). Čísla jsou více než přesvědčivá, o jaký obrovský podíl blahobytu jde. Zároveň lze vypočítat, jak lze podpořit výchovu a vzdělání jedináčka, na úkor nenarozených sourozenců, oproti početným rodinám. V rámci států lze vypočítat kolik ušetří na dětech a věnuje blahobytu stát, který má podreprodukční počet dětí oproti státu v rozvojovém světě s početnými rodinami. Jenže to je jen malá část tohoto problému.

Dědičný majetek má také svůj význam. Lze snadno vypočítat rozdíl mezi rodinami, které měly ve dvou generacích jen jedno dítě a které měly čtyři (viz 8). Rozdíl je šestnáctinásobný na konečného potomka. To má samozřejmě efekt ve startovacích podmínkách mladých lidí.

Přesto nelze podceňovat složku technologického blahobytu. Je to jediná metoda jak dosáhnout blahobytu rovnovážného, zajistit práci strojů místo lidí a ty uvolnit pro rodinu, aniž by výrazně poklesl celkový blahobyt. Proto rozvoj technologií nahrazující lidskou práci musí být přednější všech ostatních složek. Mimochodem totiž technologie spíše lidi z práce vyřazují a dekadence se tím prohlubuje, protože lidé z práce propuštění byli na blahobyt zvyklí a nezaloží rodinu do nejisté situace. Ale technologická složka blahobytu je velmi náročná na investice a lidskou invenci. Nikdy totiž nepřinese okamžitý blahobyt jako složky nerovnovážné, protože investice do technologií jsou nákladné, vyžadují prostředky, a ty se tvoří zdlouhavě. Kdežto nerovnovážné složky jsou okamžitě čerpatelné, stačí jistá opatření v řádu společnosti a morálních hodnotách. Historie je plna takových příkladů, jen si je správně a komplexně vyložit.

Tak jako byly technologie jen jednou z podmínek skokového rozvoje blahobytu v období vrcholové generace, ale hlavní zdroj byl v antropologické a ekologické dekadenci, nezachrání technologie společnost ani při prudké akceleraci úpadku, protože nejsou schopny rychlého nárůstu, který by dekadenci kryl v tak obrovském rozsahu. Nicméně je žádoucí technické inovace podporovat a život jim správně přizpůsobovat.

Nové technologie, včetně informačních, nepovažuji za techniku nepřirozenosti. Je jen zapotřebí vytvořit pravidla života na tuto techniku navazující, aby technika člověka neničila (počítačové hry). Součástí nadčasového humanismu je taková pravidla vytvořit. Nová technika naopak slouží návratu přirozenosti a obnovení domova. Automobily a informační technika umožňují, aby člověk bydlel v pěkném prostředí a pracoval na dálku. Totéž platí pro obnovitelné zdroje energie a pro drobná strojírenská zařízení vytvářející malé dílny, které jsou už dnes k disposici a dovolují založit sdružení malých výrobců pro některé výrobky schopné konkurence velkým korporacím. To vše se zobrazí v rovnovážném blahobytu a prostředí domova dávající příležitost založit rodiny, přesto je v současné modernitě zanedbáváno, lidé jsou nuceni se stěhovat a jezdit po světě asi jen proto, aby naplnili nějaké ideologické zadání likvidovat domácí prostředí a stát se světovými. Technika sama to nediktuje.

Leave a Comment