english version

Historický proces fenoménu odloučení

 

Kabele (viz 68) mluví o první a druhé vlně individualismu. Ta druhá dovršuje proces a na konci autor píše: „… členové rodin stále více žijí své výlučně osobní biografie …. Každý musí provádět své volby.“ Dále popisuje přerody vedoucí k odcizení. To je jen jedna část příběhu, který se odvíjí před našima očima. Individualismus a odcizení však fungují jen v sociálním prostoru. Celý příběh lze převzít pro vysvětlení procesu odloučení, jen je zapotřebí pochopit, že odloučení je širší pojem, zahrnující odcizení lidí a individualismus jako jednu z částí, další část je s tím zcela spojené odloučení od přírody, od vlastní vitality a kosmických principů.

Konkrétní příklady postupného odlučování jsou v historii západní civilizace zřejmé. Dovolím si některé: Původně spontánní sex byl postupně svázán pravidly, která vznikla v úspěšných společenstvech (neúspěšná společenstva zanikla). Pravidla se měnila, ale v podstatě šlo o to: sex a romantické okouzlení usměrnit do rodiny, aby vzniklo potomstvo a mělo podmínky pro existenci a dobrou výchovu. Poslední pravidla tohoto druhu ovlivněná křesťanstvím byla odstraněna „odlučovací revolucí mladých“ v šedesátých letech. Vrátil se spontánní sex, ale do společnosti, která se už dávno odloučila od přirozených principů, ale hlavně už neměla kmenový charakter, ale individualistický, proto nebylo připuštěno, aby volným sexem vznikaly děti. Musela se najít technická opatření – účinná antikoncepce. Tím se dovršilo odloučení od řádu (nejprve přirozeného a potom tradičního) a zavedeno řízení porodnosti jednotlivcem. Tato situace odlučuje lidi vzájemně od sebe, protože partneři jsou na sobě nezávislí, ženy pracují, jsou rovnoprávné, společnost vykonává služby jednotlivcům tak, že vzájemná závislost rodinou a dělbou práce v domácnosti klesá.

Odloučení generací vzniká vzájemnou nepotřebností, stará generace má důchody odvozené od předchozí ekonomické činnosti, nikoliv v závislosti na počtu a schopnosti jejich dětí. Odloučení od kontinuity rodu je potom výsledkem celého procesu. Ti, kteří se chovají konzervativně, jsou diskriminováni. Vychovají děti, jejichž práce k vytvoření důchodů a zajištění chodu celé civilizace potom zneužívají ti, kteří se na jejich existenci a výchově podíleli jen nepatrně nebo vůbec.

Příroda si dokázala nejprve od zásahů člověka pomoci sama. Později vznikla vývojem pravidla pro obdělávání půdy. Než vznikla, byly samozřejmě ztráty na obou stranách. Někde se dokonce příroda nevzpamatovala, ale lidská společenstva, která to způsobila, obvykle nepřežila nebo musela změnit svůj řád. V původním přirozeném světě se člověk svým obecným řádem zařadil do řádu přírody, zemědělci si osvojili a do svých dogmat dosadili pravidla, která byla v souladu s kontinuitou přírody i vlastního rodu. Jejich vnitřní transposiční mechanismus fungoval a tvořil jej převážně zákon přirozeného výběru, nicméně nezanedbávejme lidské přirozené vnímání kosmického řádu, sounáležitost s kosmickými principy vyjádřenými nábožensky jako víra v Boha. Člověk vnímal kosmická kritéria svojí vitální podstatou. Zemědělci byli s půdou propojeni životním poutem, chápali ji, věděli, co potřebuje. Tato pravidla sounáležitosti s přírodou byla ovšem dnes narušena novými zemědělskými metodami s ničivými účinky, které jsou převážně známy. Komunistický režim i západní modernita už nebraly na vědomí kosmická kritéria (Boží vůli), neprováděly transposici pravidel. Taktéž lidská vitalita klesá překonáním manuální práce, člověk se odloučil od přirozené harmonie manuální a duševní činnosti. Ještě docela nedávno lidé vnímali, že to tak nejde, že děti musí mít pohyb, že člověk musí tělesně pracovat nebo se jinak pohybovat. To vše jakoby zmizelo skeptickým fatalismem.

Odloučení od kosmických kritérií není jen překonávání tradičních pravidel, ale též neschopnost vytvoření nových, adekvátních situaci. Vývoj spěl přirozeně určitým směrem, ale transposiční mechanismus nefungoval, aby automaticky transposici pravidel pro novou realitu vykonal. Fenomén odloučení degraduje obecný řád, protože ničí transposiční mechanismus. Sounáležitost s přirozenými principy dokázala dříve nahradit přirozený řád společenským. Dnes to není možné, nová, většinou konzumně a hédonicky zaměřená pravidla, neobsahují nic, co by mělo takovou kvalitu, aby nahradilo přirozené principy, případně jich využívalo.

Leave a Comment