english version

Evoluce obecného řádu; transposice pravidel

 

Úvahy vnímající kosmický řád nám napovídají, že současný obecný řád už neobsahuje pravidla pro zabránění atomové války, ničení životního prostředí, vyčerpávání zdrojů, vymírání evropských etnik atd. Bohužel vnitřní mechanismus transposice, tvořený v minulosti hlavně zákonem přirozeného výběru, už nefunguje, a člověk musí provádět transposici uvědoměle. Obecný řád se hroutí proto, že přirozené mechanismy člověk ze života odstranil, ale provedl transposici pravidly, které jsou nicotné a nesuplují dobře odstraněné přirozené části obecného řádu. Když člověk zjistil, že transposice je nad jeho síly (obzvláště komunistický režim a různé zásahy státu do ekonomiky jej přesvědčily), přešel k fatalismu a spoléhání na spontánnost procesu vývoje. Také F.A. Hayek (viz 24) pojednává ve svém výkladu spontánního řádu o vnitřním evolučním samoutvářecím mechanismu, který v této souvislosti nazývám transposičním mechanismem. Hayek rozeznává lidskou činnost neuvědomělou uvnitř systému, kde spolupracují lidé vzájemně neznámí a konečný účel nemusí být jednotlivci znám, zároveň se spontánně mění i pravidla společnosti. Spontánnost vývoje tradičního řádu připisuje prospěchovým vazbám v rámci trhu a emotivní vazby jako nepřátelské spontánnímu procesu. To bych považoval za omyl. Kdybychom se podívali třeba do středověku, zjistili bychom, že o trh ve spontánním vývoji šlo jen velmi málo, přestože existoval, a celý spontánní vývoj závisel především na emotivně a ctnostně orientovaných mechanismech. Proto tvrdím, že emotivní a ctnostné vlivy se do celého procesu společenské evoluce započítávají stejně jako prospěchové. Neplatí tedy: „trh vše vyřeší“, jak si mnozí odvodili z jeho filozofie.

Proto se domnívám, že transposice pravidel obecného řádu využívá všechny zdroje změn, neuvědomělých i cílených, prospěchových i emotivních. Thatcherová neudělala nic jiného, než mnozí vládci v dějinách, kteří přesměrovali sociálněkultruní evoluci na jinou kolej, do jiného směru. V rámci toho, co nazývám transposice, jsou všechny lidské zásahy zařazeny uvnitř obecného řádu, zevně může působit jen nadlidská síla. I komunistický režim měl svůj vývoj, který působil proti němu a přivodil jeho pád. I socialistické vlády před Thatcherovou měly svůj vývoj, když znárodňovaly podniky a zaváděly vysoké daně. Na druhé straně považovat vývoj ve svobodné společnosti vždy za kontinuální a neuvědomělý proces také nelze. Kapitalismus implicitně bez přítomnosti morálních pravidel, které sám trh nikdy poskytnout nemůže, se pomalu mění na mafiánské rozdělení moci. Bude snad příští zásah dirigistický? Bude to nepřípustný zásah státu, když zavede vymahatelnost morálních pravidel? Nicméně to vždy bude transposice obecného řádu. V tomto případě se domnívám, že transposici nemusí dělat jen hospodářský mechanismus jako dominantní síla, jsou i jiné přirozené principy, které se mohou uplatňovat, jedním z nich je dokonce i občanská sounáležitost a odvozené demokratické mechanismy.

Společnost ve svém vývoji nikdy nebyla zcela jen nomokracií (vládou zákona) nebo teleokracií (vládou k prosazení účelu). Je potřebné, aby evoluce pracovala s oběma typy vládnutí. Konečně každá změna zákona je mimo jiné též změnou za nějakým účelem. Nicméně neuvědomělé změny nevedené žádným pro aktéry zřetelným účelem jistě také existují.

Víme, že evoluce řádu nejde jen malými změnami, ale též prudkými. Není to sice obvykle dobré, nicméně mnohdy nutné. Pominu-li zásahy pouze na základě nějaké agendy, dochází někdy k „napnutí pružiny“ a náhlému uvolnění, někdy to lze nazvat „prolomení hráze“. I kampaň premiérky Thatcherové byla takovým, možná nepříliš výrazným příkladem. Nahromadění dluhů, které si potom vyžádají „revoluční opatření“ může být další příběh, který prožíváme.

Na začátku racionalismu člověk odhalil základní principy materiálního světa a potvrdil je experimentální metodou. Vše dotýkající se obyčejného života v podstatě funguje na základě mechanistických karteziánských zákonitostí a vývojových teorií. Cihla padající z lešení se řídí zákony mechaniky a nestane se, že by se vyhnula hlavě člověka jen kvůli teorii relativity, která byla do těchto zákonů zavedena později a vlastně jen velmi okrajově působí. Každý lesník i chovatel ví, že zákon přirozeného výběru funguje v biologické oblasti a pro běžný život se mnoho nezměnilo. To co běžný život prověřil, má převažující platnost, nikoliv ovšem absolutní. Jak víme každé pravidlo praxí iniciované a potvrzené je vlastně zjednodušené, svět je v podstatě složitější než si myslíme, ale zatěžovat se tím ve společenské praxi je obvykle nadbytečné.

Leave a Comment