english version

Občanská obroda

Podracký, Vlastimil: Občanská obroda

Konzervativní pohled na problémy současného světa

Votobia, Olomouc 2003, 269 stran

ISBN: 80-7198-554-6

 

Tato kniha je příspěvkem k politicko-filosofické diskusi o současné společnosti, její krizi a aktuálních problémech. Pohledy na současnou politicko-společenskou situaci jsou vyjádřením konzervativního postoje autora.

V úvodu se autor pokouší o definici základních pojmů jako jsou liberalismus, socialismus, řád a jeho evoluce, svoboda, rovnost, zločin, spravedlnost. Stávající společnost autor identifikuje jako modernitu, zaznamenává její historická východiska, vývoj a vyústění tohoto vývoje v krizi. To vše zahrnuje do kontextu současného filosoficko-politického myšlení (Z.Bauman, D.Bell, J.Keller, K.Popper, J.Velek). Navazuje rozborem struktury státního zřízení, které je podle něj založeno na dvou principech: na principu automatických přirozených mechanismů daných člověku Prozřetelností (tržní mechanismus a politická demokracie) a na principu založeném na přímém lidském řízení (úřady, zdravotnictví, školství, soudnictví). Tento princip autor označuje jako feudální. Dále pak poukazuje na nebezpečí hrozící současné civilizaci, jako jsou ohrožení globálního biosférického systému a nadměrné čerpání neobnovitelných surovin aj. Naznačuje možná řešení těchto a mnoha dalších problémů a kladením otázek otevírá prostor pro diskusi.

Kniha je doplněna o předmluvu autora, o zvláštní oddíl o historii politické organizace KAN a použitou literaturu.

 

klíčová slova: politická filosofie, globalizace

 

Občanská obroda

Konzervativní pohled na problémy současného světa

 

Kniha Vlastimila Podrackého je, jak podtitul napovídá, příspěvkem k původní česky psané literatuře o konzervatismu. Autor však není v posici pozorovatele, ale spíše „tvůrce“ či „vykladače“. Nezůstává „nad věcí“, své názory formuluje jasně a s plným osobním nasazením a intelektuální poctivostí. Vychází z řady titulů, cituje i takové, které jsem neočekával, naopak mě v použité literatuře překvapila absence klasických i modernějších děl, bez kterých se text zabývající se konzervatismem obejde jen obtížně (Burke, Tocqueville, Scruton,…). „Občanská obroda“ bude čtivá pro každého, kdo je již konzervatismem nějak dotčen – nemám přitom samozřejmě na mysli nutně nějakou „teoretickou průpravu“. Vždy si v takovýchto souvislostech připomínám, že: „Konzervativci nevěří, že lze každou lidskou hodnotu analyzovat a že lze každé logicky zdůvodněné přesvědčení vyjádřit prostředky matematické nebo výrokové logiky. Ale při střetnutí se svým oponentem – stejně jako se sebou samými – zaznamenají porážku, pokud nepocítí jako svoji povinnost podřídit vlastní lidské hodnoty co nejpřesnější klasifikaci a pokud nevyjádří své zásady a přesvědčení tak jasně, jak to jen lze.“ (Sir Kenneth Pickthorn). A obávám se tedy, že pří vší úctyhodné snaze zůstal text v tomto ohledu těm, kteří se na konzervatismus dívají s nedůvěrou ale pravdu hledají poctivě a upřímně, mnoho dlužen. Autor se však domnívá, že většina lidí je přirozeně konzervativní – takže pokud je jeho hypotéza pravdivá (a já jsem velmi nakloněn tomu věřit), není tato občasná argumentační nedokonalost nijak fatální.

Kromě atributů, které může čtenář od konzervativce, jímž autor nesporně je, očekávat (jako je např. zdravá skepse), nalezne v textu i „přidanou hodnotu“. Předně jde o „angažovaný konzervatismus“, který autor v úvodu definuje, resp. popisuje typického „angažovaného konzervativce“ (s nepřehlédnutelným alter ego podtextem). Popisuje jej prostřednictvím jeho očekávaných názorů na obsah klasických pojmů svobody, rovnosti, atp. (odtud onen konzervativec) a prostřednictvím očekávaných postojů k obvyklým i vyhraněným životním situacím a výzvám (odtud tedy angažovaný). Svůj „angažovaný konzervatismus“ autor neponechává ve vzduchoprázdnu a velmi krátce (místy až zkratkovitě) jej zasazuje do kontextu konzervativního politického myšlení a vymezuje jeho posici vzhledem k liberalismu a socialismu. Dalším důležitým pojmem knihy je Řád, jehož dva základní principy shledává autor v kontinuitě a rovnováze (zejména pak rovnováze práv a povinností). Domnívám se, že tyto úvodní kapitoly mohou být pro čtenáře cenným zdrojem prostých přehledných vymezení, a to přesto, že kniha není vědeckým teoretickým traktátem – spíše by ji bylo lze charakterizovat jako „pohled starého praktika“. Zde nabytá znalost se případně bohatě zúročí při četbě hutnějších textů. Tím a dalším si však autor pouze připravuje intelektuální nástroje. K obdělávání čeho?

V. Podracký se v knize postupně pouští do velmi nelehké, o to však neocenitelnější práce. Jedním z ústředních témat knihy je totiž problematika životního prostředí, se záslužnou snahou o postižení co nejširšího kontextu kvality života jednotlivce i společnosti, s vyústěním do spekulací o možnostech či šancích na přežití naší civilisace jako takové. Nahlédnutí těchto otázek z konzervativních posic považuji osobně za jednu z největších výzev současnému konzervativnímu politickému myšlení i konzervativní politice a to již proto, že tato témata jsou neprávem okupována levicovými ideology, tu zelené, tu narudlé či přímo rudé provenience, přičemž jimi nabízená „řešení“ mající zamezit ekologické katastrofě (která jistě hrozí tím spíše, čím více budeme, podobni liberálům a malým dětem, zavírat oči ve víře, že přestaneme být vidět) vedou přímou cestou k ekologické diktatuře. Tohoto balancování na ostří nože si je autor na výsost vědom a postupuje poctivě, ostražitě a s pokorou ke složitosti otázek, které si položil…

Na tomto místě si dovolím zvednout oči od obsahu knihy a velmi rád vyzvat – otevřete a začtěte se! Dobře položená otázka je polovinou správné odpovědi. „Občanská obroda“ je knihou otázek. Otázek, které se v „pravicových kruzích“ často nepokládají, mnohdy z obavy, že dobrá „pravicová“ odpověď není ihned po ruce a takový „tazatel“ by se mohl vystavit potřásání hlav svého okolí. V. Podrackému tedy rozhodně nechybí odvaha – a to je dobré východisko. „Občanská obroda“ je knihou dobře položených otázek. Nad tím, zda je také knihou správných odpovědí, se zamyslím – v případě laskavého svolení redakce – v některém z příštích čísel Konzervativního listí.

Jan Kubalčík

Vlastimil Podracký, Občanská obroda – Konzervativní pohled na problémy současného světa, 269 s., Votobia, Olomouc 2003, ISBN 80-7198-554-6, cena neuvedena

Občanská obroda
Konzervativní pohled na problémy současného světa

Jan Kubalčík

Kniha Vlastimila Podrackého je, jak podtitul napovídá, příspěvkem k původní česky psané literatuře o konzervatismu. Autor však není v posici pozorovatele, ale spíše ”tvůrce” či ”vykladače”. Nezůstává ”nad věcí”, své názory formuluje jasně a s plným osobním nasazením a intelektuální poctivostí. Vychází z řady titulů, cituje i takové, které jsem neočekával, naopak mě v použité literatuře překvapila absence klasických i modernějších děl, bez kterých se text zabývající se konzervatismem obejde jen obtížně (Burke, Tocqueville, Scruton,…). ”Občanská obroda” bude čtivá pro každého, kdo je již konzervatismem nějak dotčen – nemám přitom samozřejmě na mysli nutně nějakou ”teoretickou průpravu”. Vždy si v takovýchto souvislostech připomínám, že: ”Konzervativci nevěří, že lze každou lidskou hodnotu analyzovat a že lze každé logicky zdůvodněné přesvědčení vyjádřit prostředky matematické nebo výrokové logiky. Ale při střetnutí se svým oponentem – stejně jako se sebou samými – zaznamenají porážku, pokud nepocítí jako svoji povinnost podřídit vlastní lidské hodnoty co nejpřesnější klasifikaci a pokud nevyjádří své zásady a přesvědčení tak jasně, jak to jen lze.” (Sir Kenneth Pickthorn). A obávám se tedy, že pří vší úctyhodné snaze zůstal text v tomto ohledu těm, kteří se na konzervatismus dívají s nedůvěrou, ale pravdu hledají poctivě a upřímně, mnoho dlužen. Autor se však domnívá, že většina lidí je přirozeně konzervativní – takže pokud je jeho hypotéza pravdivá (a já jsem velmi nakloněn tomu věřit), není tato občasná argumentační nedokonalost nijak fatální.

Kromě atributů, které může čtenář od konzervativce, jímž autor nesporně je, očekávat (jako je např. zdravá skepse), nalezne v textu i ”přidanou hodnotu”. Předně jde o ”angažovaný konzervatismus”, který autor v úvodu definuje, resp. popisuje typického ”angažovaného konzervativce” (s nepřehlédnutelným alter ego podtextem). Popisuje jej prostřednictvím jeho očekávaných názorů na obsah klasických pojmů svobody, rovnosti, atp. (odtud onen konzervativec) a prostřednictvím očekávaných postojů k obvyklým i vyhraněným životním situacím a výzvám (odtud tedy angažovaný). Svůj ”angažovaný konzervatismus” autor neponechává ve vzduchoprázdnu a velmi krátce (místy až zkratkovitě) jej zasazuje do kontextu konzervativního politického myšlení a vymezuje jeho posici vzhledem k liberalismu a socialismu. Dalším důležitým pojmem knihy je Řád, jehož dva základní principy shledává autor v kontinuitě a rovnováze (zejména pak rovnováze práv a povinností). Domnívám se, že tyto úvodní kapitoly mohou být pro čtenáře cenným zdrojem prostých přehledných vymezení, a to přesto, že kniha není vědeckým teoretickým traktátem – spíše by ji bylo lze charakterizovat jako pohled starého praktika. Zde nabytá znalost se případně bohatě zúročí při četbě hutnějších textů. Tím a dalším si však autor pouze připravuje intelektuální nástroje. K obdělávání čeho?

Autor se v knize postupně pouští do velmi nelehké, o to však neocenitelnější práce. Jedním z ústředních témat knihy je totiž problematika životního prostředí, se záslužnou snahou o postižení co nejširšího kontextu kvality života jednotlivce i společnosti, s vyústěním do spekulací o možnostech či šancích na přežití naší civilisace jako takové. Nahlédnutí těchto otázek z konzervativních posic považuji osobně za jednu z největších výzev současnému konzervativnímu politickému myšlení i konzervativní politice, a to již proto, že tato témata jsou neprávem okupována levicovými ideology, tu zelené, tu narudlé či přímo rudé provenience, přičemž jimi nabízená ”řešení” mající zamezit ekologické katastrofě (která jistě hrozí tím spíše, čím více budeme, podobni liberálům a malým dětem, zavírat oči ve víře, že přestaneme být vidět) vedou přímou cestou k ekologické diktatuře. Tohoto balancování na ostří nože si je autor na výsost vědom a postupuje poctivě, ostražitě a s pokorou ke složitosti otázek, které si položil…

Na tomto místě si dovolím zvednout oči od obsahu knihy a velmi rád vyzvat – otevřete a začtěte se! Dobře položená otázka je polovinou správné odpovědi. ”Občanská obroda” je knihou otázek. Otázek, které se v ”pravicových kruzích” často nepokládají, mnohdy z obavy, že dobrá ”pravicová” odpověď není ihned po ruce a takový ”tazatel” by se mohl vystavit potřásání hlav svého okolí. Vlastimilu Podrackému tedy rozhodně nechybí odvaha – a to je dobré východisko. ”Občanská obroda” je knihou dobře položených otázek. Nad tím, zda je také knihou správných odpovědí, se zamyslíme – v případě laskavého svolení redakce – v některém z příštích čísel KL.

Vlastimil Podracký, Občanská obroda – Konzervativní pohled na problémy současného světa, 269 s., Votobia, Olomouc 2003, ISBN 80-7198-554-6, cena neuvedena

Ing. Vlastimil Podracký, absolvent VUT Brno s pozdějším postgraduálním ekonomickým studiem, pracoval za komunistického období v několika průmyslových podnicích převážně v oblasti výpočetní techniky.

Po roce 1989 pracoval soukromě a později v armádě ČR na ekonomických projektech. Napsal spíše beletristická díla s ekonomickým zaměřením, upozorňující na rizikové jevy v hospodářských činnostech: Vyberte si šéfa (1998) a Pozor na tunelování (2001). Kniha Občanská obroda (2003) vznikla z postupného poznání bezvýchodnosti stávajícího liberálně – sociálního myšlení a nutnosti řešit problémy konzervativní cestou.

Autor je zakládajícím členem politického hnutí Klub angažovaných nestraníků od roku 1968 a členem Ústřední rady KAN od r. 2001.

Leave a Comment